Rozhovor s mistrem Chan Chee Manem

(Převzato z KQM sep 01, autor Darell Jordan)





Velmist Chan je skutečný "gentleman". Během rozhovoru mluví uvolněně a klidně, jen občas vyskočí, aby mi ukázal nějakou techniku nebo princip v chisao. Později mi předvede sestavu na panákovi a cvičení s noži a s tyčí. Na to, že je mu 60 let se pohybuje jako mladý člověk.

Po ukázkách jsme si začali povídat o jeho cestě k Wing Chun a o principech tohoto stylu.



DJ: můžete mi říct jak jste se dostal k Wing Chun ?

CCM: pamatuji si, že to bylo před 45 lety. Byl jsem ještě mladý a studoval jsem styl Choy Lee Fut. Znal jsem Williama Cheunga (učitel a průkopník WCH v USA, spolužák a přítel Bruce Leeho) a jednoho dne jsem ho vyzval, aby mi ukázal něco z Wing Chun. William mi předvedl první formu Sil Lum Tao, ale mě se to nelíbilo, jen pár základních pohybů, nic akčního. Tohle přece nemůže nikomu ublížit - myslel jsem si. Tak jsem mu řekl "OK, Williame - zkusíme si zabojovat". William souhlasil, ale řekl, že teď nemá čas, takže se sejdem za dva dny. Po dvou dnech si přivedl asi 20 kamarádů. Já si pozval asi deset lidí. Šli jsme na střechu a začal souboj. Zaútočil jsem, ale William mě zastavil několika prudkými přímými údery na hrudník.

Zkoušel jsem je vykrývat, ale nešlo to. Když se mi podařilo jeden srazit, hned jsem dostal další do hrudníku. Během chvilky mě zahnal na okraj střechy a já stratil rovnováho a spadl dolů.

Ještě, že tam byla tyč na vlajky, které jsem se mohl chytit, jinak bych už asi byl na věčnosti.

Celou noc mě pěkně bolel hrudník, takže jsem musel druhý den za tradičním doktorem.

Moje porážka mi nedala spát. Jak mě mohl tak jednoduchým způsobem porazit. Požádal jsem tedy Williama znovu o zápas. Tentokrát přišel sám. Požádal jsem ho, aby nebouchal tak tvrdě, že mám ještě pěkně zřízený hrudník. Začali jsme a já byl za chvíli zase zahnán do kouta. To se opakovalo znovu a znovu. " OK kde ses tohle naučil " zeptal jsem se ho. Řekl, že v tělocvičně Odborového svazu zaměstnanců v pohostinství.. Poprosil jsem ho, aby mě tam vzal.

V té době jsem o Wing Chun nevěděl vůbec nic, ani jsem neznal mistra Yip Mana.

Vždycky jsem tam jenom přišel a učil se. nezajímalo mne nic okolo. Jednou jsem navštívil svého Choy Lee Fut mistra a ten mi řekl - jestli se učíš Wing Chun - pak to má smysl jedině u Yip Mana - ten je nejlepší. Příští den jsem potkal Williama a řekl jsem mu, že yip man je nejlepší - kde, že ho najdu. William se začal hrozně smát a řekl mi, že muž který nás učí je Yip Man. Nemohl jsem tomu uvěřit a tak jsem běžel do školy a zeptal jsem se Yip Mana - " vy jste doopravdy Yip Man ?" - nic neřekl, jenom se smál.

Od té chvíle jsem se do Wing Chun strašně zažral. Prvních pár měsíců jsem cvičil pouze Sil Lum Tao - každý den od 7 - 9 večer.

Yip Man vždycky říkal, že Wing Chun akce jsou jako když kočka chytá myš. V klidu čeká až se myš přiblíží a pak vystřelí. Když se jí podaří vstoupit do volné "brány", nekompromisně pokračuje v přímých útocích. Neustále zdůrazňoval, že máme být měkkcí. Přisunout se k jedné straně soupeře a kontrolovat jeho lokty pomocí dlaní.



DJ: cvičil jste někdy přímo s Yip Manem ?

CCM : Většinou brzo ráno, snažil jsem se přijít první, Yip Man většinou ještě spal a já ho budil a přemlouval ať už se jde nasnídat. Když se nasnídal, řekl abych cvičil Sil Lum Tao, ale já nechtěl, protože jsem nic jinýho necvičil. Takže po chvíli přemlouvání řekl " OK, chisao".

Jeho chisao bylo vynikající. Víc než si dokážeš představit. Pamatuju si, že jsem jednou říkal

Yip Manovi " Sifu, například kombinace Bong Sau (kryt dlaní) - úder dlaní, to přece nemůže fungovat". Yip Man se mě zeptal jestli už jsem jedl a před jak dlouhou dobou. Řekl jsem, že jsem jedl tak před dvěma hodinami. Řekl "OK, chisao se mnou". Zkusil jsem ho rychle udeřit, on úder vykryl bong saem a udeřil mě velice lehce do solaru. Úder byl velice jemný, přesto mě jeho síla odhodila několik metrů dozadu.



DJ: proč jsou odchylky ve formách u různých učitelů, kteří se učili u Yip Mana ?

CCM: Především proto, že většina současných učitelů se od Yip Mana učila v době kdy už byl dost starý. No a už zkrátka neměl tak dobrou paměť.



DJ: jeden z nejtěžších atributů v chisao je uvolnění. Můžete k tomu něco poznamenat ?

CCM: Hlavně nesmíš být nervózní. Někteří lidé si myslí, že chisao je souboj - ale celé je to o tom naučit se být uvolněný. Hlavní je nebát se, že mě soupeř udeří. Když budeš stále myslet na to, že musíš vyhrát - tak nejspíš prohraješ. Yip Man vždycky říkal - "bratři v chisau, nemyslete na výhru, či prohru - to není podstatné".

V chisau ne, ale při souboji s někým z jiné školy, když se dostaneš dostatečně blízko, pak musíš stále útočit. Nemusiš se moc starat o soupeřovi útoky, protože tvoje útočící ruce fungují zároveň jako tvoje obrana.

Mnoho lidí říká, že Wing Chun při boji vypadá divně. Když wingchunista skříží ruce se soupeřem, bojuje rovně, propracovává se úder za úderem ze strany na stranu k soupeřově středu. Například ve stylu Tygří dráp (Fu Jow Pai) vypadají souboje velice efektně, mnoho zvláštních na pohled hezkých technik. Ve Wing Chun nic takovýho. Když nejsi uvolněný snadno ztratíš stabilitu. Když jsi měkký, snadno zachytíš soupeře. Když máš ruce napnuté snadno mohou být zachyceny. Když ucítím, že jsi ztratil kontrolu nad střední liníí - postoupím. Když jsi ztratil 5% kontroly nad střední liníí - já postoupím o 95%.



DJ: měl Yip Man nějakou oblíbenou techniku ?

CCM: Jo, s oblibou se vytáčel a útočil úderem ze strany. Taky dokonale dokázal vycítit sebemenší ztrátu rovnováhy soupeře - v tu chvíli tě uplně vyhodil z pozice. Používal ruce velice volně nemohl jsi ho zachytit.



DJ: můžete něco říct o Cham Kui (druhá sestava) ?

CCM: to je také hlavně o uvolnění. Důležité je ale, aby člověk relaxoval v pravou chvíli. Nesmí být zase moc uvolněný. V kungfu musíš mít "kungfu mysl". Když cvičíš Cham kui musíš být relaxovaný. Při cvičení Cham Kui musíš mít "Wing Chun mysl". Sil Lum Tao

není tak relaxované. Koncentrovaná mysl se musí projevit v tom jak se pohybuješ.



DJ: co je podle vás klíč k Wing Chun ?

CCM: předpokládejme, že mě chceš udeřit - když se ruka přibližuje - zůstaň (v klidu), když se oddaluje - následuj ji. Když ruku zachytíš a soupeř ji vytrhne - hned jdi za ním.