Choy lee fut - historie a principy stylu



CLF je tradiční styl jižního kung fu, jehož kořeny sahají do systému chrámu Šaolin.

Jeho zakladatelem je Chan Heung ( nar. 1806 v provincii Kwantung ). Chan Heung začal se cvičením kung fu jako malý chlapec když doprovázel svého strýce, učitele a mistra stylu

Fut Gar ( Buddhova pěst ) po okolních vesnicích kde vyučoval a prováděl exhibice.

Ačkoliv byl Chan ještě mlád vynikal už silou a rychlostí, takže začal brzy dělat ve strýcově škole asistenta. Po několika letech však jeho strýc onemocněl a nemohl již déle vyučovat.

Chan se rozhodl, že vyhledá nějakého dalšího učitele, aby se mohl dále vzdělávat. Doslechl se, že v nedalekém městě vyučuje kvalitní mistr a tak se tam vydal. Rozhodl se však, že ho nejprve vyzkouší. Počkal až bude mistr Lee Yon San sedět s přáteli v čajovně a nenadále na něj zaůtočil. Jeho útok byl bez problému odražen a Chan Heung byl rychle zpacifikován.

To ho velice nadchlo a okamžitě požádal o přijetí za žáka. Ve škole mistra Lee získal po pěti letech mistrovský titul. Pořád však cítil, že se potřebuje stále učit. Na doporučení mistra Lee se vydal do kláštera na hoře Lau Fu, kde měl údajně vyučovat jeden ze starších šaolinských mistrů, mnich Choy Fook, známý též jako vynikající chiropraktik. Choy Fook však už nechtěl vyučovat a tak ho zprvu nemohl Chan Heung najít. Přespával v chrámu a přes den se poptával v okolních vesnicích jestli někdo o mnichovi neví.

Jednoho dne ráno když cvičil - lámal údery předloktím bambusové kmeny a vyhazoval do vzduchu menší balvany načež je před dopadem rozkopával, se náhle mezi stromy objevil starý mnich. Zeptal se Chan Heunga " to je všechno co umíš ? ". Chan stál a nevěděl co má říct. Mnich ho vzal za ruku a odvedl ho k ohromnému balvanu, který vážil několik metráků.

" jseš schopný tento balvan odkopnou na několik metrů ?" zeptal se mnich. Chan se připravil a provedl co nejsilnější kop . Balvan se však pohnul jen o pár centimetrů. Pak do balvanu kopl starý mnich a ten prudce odletěl několik metrů. Chan poznal, že má před sebou mistra Choy Fooka a poprosil ho o výuku. Mnich souhlasil pod podmínkou, že u něj zůstane v učení alespoň deset let. Chan souhlasil a tak začalo 10 let tvrdého výcviku. Po deseti letech prohlásil starý pán, že už ho nemá co učit a poslal Chan Heunga zpět.

Chan se vrátil do rodné vesnice a začal vyučovat členy rodného klanu. Během několika let zesystematizoval své znalosti a vytvořil nový hybridní styl, který nazval Choy Lee Fut.

A to Choy podle mnicha Choy Fooka, Lee podle mistra Lee Yon Sana a Fut podle stylu, který se naučil od svého strýce. V roce 1850 vypuklo Taipinské protivládní povstání a vládní vojska rekrutovala všechny muže nemilosrdně do armády. Chan i s rodinou uprchl a postupně zakládal v místech kde pobýval školy nového stylu. Tyto školy se staly centry rebelů a protivládních aktivistů, takže celé dění kolem Choy Lee Fut dostalo značně politický a tajnosektářský charakter. Po porážce povstání se Chan vrátil do rodné vesnice, ale protože byl už velmi slavný začal podnikat výukové turné i do vzdálenějších provincií ( Hong Kong,

Kwan Tung, Shang Tung, komunitní centra číňanů v Malajsii ). Technický program stylu se postupně ustálil na zhruba 40 základních formách beze zbraně a přes 60 forem s různými zbraněmi. Některé sestavy se však na veřejnost vůbec nedostaly a dodnes jsou známé pouze v klanu rodiny Chan ( čchikungová sestava 18 lohanů nebo pakua sestava ).

Po Chan Heungově smrti převzal vedení školy jeho syn Chan Koon Pak a následně jeho vnuk Chan Yui Chi, který byl velkým nadšencem do bojových umění. Vypráví se, že trénoval kopy i při jídle pod stolem. Svou pílí dosáhl velké síly a rychlosti. Ke stáru zaznamenal podrobně všechny sestavy a techniky rodinného stylu. Chan Yui Chi zemřel v roce 1965. Jeho dcera Chan Kit Fong vydala při příležitosti založení Mezinárodní asociace Choy Lee Fut rodinné záznamy v několika knihách, čímž přispěla k ještě větší oblibě tohoto stylu mezi širokou veřejností. Dodnes cvičí víc jak třetina lidí praktikujících kungfu v oblasti Hong Kongu styl Choy Lee Fut. Od 80 let je tento styl velmi populární i v USA, Kanadě a Evropě.

Ačkoliv je Choy lee fut tradičně považováno za jižní styl, jedním z učitelů Chan Heunga byl mnich Choy Fook, který pocházel ze severního chrámu Šaolin. Choy lee fut je tedy kombinací severních a jižních stylů. Je založeno na relaxovaných kruhových pohybech paží a severní práci nohou naroubovanou na jižní silné a nízké postoje.



Síla CLF technik vychází především z pevných postojů. Boky se vytáčí s téměř každým pohybem, aby mu daly sílu. Dlouhé techniky rukou připomínájí údery provazem na kterém je zavěšena železná koule ( silné ale přitom flexibilní ).

Arzenál technik obsahuje jak krátké, tak dlouhé techniky. Dlouhé techniky využívají švihové síly a výbušnosti, krátké lokty, kolena a údery zápěstím.

Jsou čtyři základní typy pěstního útoku, které jsou pro CLF charakteristické:

1. Tsop

Úder vedený formací zvanou "leopardí pěst" ( úder prostředními klouby prstů ), který dá útoku potřebné prodloužení a ostrost.

2. Qua

Je úder vrchní stranou sevřené pěsti, do kterého je vložena síla celého těla.

3. Jong

Úder zvaný "zvedák". Úder pěstí vedený zezdola nahoru.

4. Sow

Hákový úder pěstí, opět s využitím maximálního točivého momentu boků. Jde o závěrečný zdrcující útok, který má knocoutovat soupeře. Většinou se používá v kombinaci s jiným z předešlých útoků.



Choy lee fut obsahuje něco přes 100 forem. Většina lidí se však specializuje jenom na určitý okruh, který vyhovuje jejich schopnostem a mentalitě. Systém obsahuje jak vnitřní, tak vnější sestavy. Vnější sestavy jsou rychlé a tvrdé, využívající a rozvíjející svalovou sílu. Vnitřní formy jsou naopak pomalejší plynulé a relaxované. Jsou určeny k zharmonizování těla a mysli, rozvoji vnitřní energie čchi a posílení vnitřních orgánů.

Asi nejznámější a nejoblíbenější jsou sestavy imitující pohyby zvířat, kterých obsahuje CLF celou škálu - jako např. Sestava hada, jeřába, pantera, tygra, sestava pěti zvířat, deseti zvířat

či deseti mláďat. Tyto sestavy obsahují širokou škálu technik zahrnující údery lokty, podmety, házecí techniky a útoky na vitální body.

Podstatnou částí systému je i propracovaný systém používání nejrůznějších zbraní.

Hlavnímí zbraněmi CLF jsou motýlí nože a tyč. Zbraně v CLF se dělí na 4 kategorie -

dlouhé, krátké, flexibilní a zdvojené.

Mezi dlouhé patří kopí, tyč, halapartna, vidlice, motyka a mnišká lopata.

Mezi krátké šavle, meč, deštník s kovovými okraji, vějíř a hůl.

Mezi flexibilní patří železný bič a trojdílná tyč.

Dvojtě se v CLF vyučuje - dvě šavle, dva motýlí nože, dva železné biče a dva dračí háky.

Unikátní zbraní CLF je tzv. Vidlice devíti draků, dlouhá těžká zbraň zakončená několika různými nabroušenými čepelemi trčícími do třech směrů. Tato zbraň váží několik desítek kilogramů a byla prý osobní zbraní Chan Heunga - zakladatele stylu.

Další podstatnou částí stylu je cvičení na dřevěných panácích. Celkem má CLF osm druhů panáků, každý na jiný druh technik. Nejpoužívanější je panák Ching jong. Dále je tu panák

Ba kwa jong určený pro trénink s tyčí, panák k nácviku útoků na vitální body, panák s pružnou základnou pro nácvik kopů, bambusový panák k otloukání úderových ploch a panák, který se po úderu otáčí a rotuje k nácviku reflexů.

Zajímavým aspektem je i nácvik rituálního lvího tance, který je nedílnou částí tohoto stylu.