Chuo Jiao (styl podtrhávajících nohou)

(přeložil VJ)

Chuo Jiao (čti čuo tiao) není pouze jedním z bojových systémů severní Číny. Jde o bojový styl, který měl hluboký vliv na rozvoj mnoha jiných severních i jižních čínských stylů a také bojového umění v Koreji, Japonsku, Thajsku a Indonézii. Není moc překvapivé, že většina lidí na západě o tomto stylu nikdy neslyšela. Divíte se proč ?

Jde o "živý" styl nebo o pár starých sestav, které někdo někde vyhrabal a teď je vyučuje jako raritu bez praktického použití ? Nenechte se mýlit, Chuo Jiao stále existuje, ačkoliv je jen málo lidí, kteří znají celý systém. Ve skutečnosti znám jenom jednoho Hong Zhi Tian - žák velmistra Wu Bing Lou. Většina lidí už asi Chuo Jiao viděla díky filmu

The Shaolin Temple s Jet Leem. I když zde byla vidět pouze jedna sestava, respektive její část. Ve skutečnosti nemá historicky Chuo Jiao se Šaolinem co dělat. Naopak šaolinští bojovníci se bojovníků tohoto stylu obávali díky jejich bojovým schopnostem, ale to je jiný příběh. Chuo Jiao není ani v Číně tak populární jako Taiji nebo Pakua a jsou proto vážné historické i technické důvody. Je pochopitelné, že v době, kdy se bojovalo hlavně chladnými zbraněmi mělo bojové umění značnou strategickou důležitost. Navíc rodina, ve které se udržoval nějaký bojový styl měla větší schopnost přežití a stále zajištěné příjmy (výuka, ochrana).

Jedním z nejslavnějších lidových povstání bylo tzv. "Taipingské povstání" začátkem 19 stol . Taipingové dokonce založili na nějakou dobu uvnitř Číny vlastní stát. Známou věcí je i to, že mnoho vůdců povstání oládalo umění Chuo Jiao, což přispělo k taipingským úspěchům ( této problematiky se týká i skvělý kungfu film Zrada a pomsta, který v ČR běžel v kinech koncem 80.let ). Díky tomu byla většina lidí kteří Chuo Jiao cvičili z řad povstalců, či jejich příznivců a byli považováni za nepřátele státu (a pronásledováni). To způsobilo, že mnoho mistrů zemřelo nebo se uchýlili do ilegality (takže bylo i v podstatě skoro nemožné se k nějakému mistrovi dostat do učení).

Chuo Jiao je známé díky svým devastujícím kopům, které vyžadují silné a flexibilní nohy. Aby byly techniky Chuo Jiao funkční, vyžadují vynikající fyzickou kondici. Cvičíte-li Chuo Jiao potřebujete silnou vůli, dobrou sprchu a pár nových bot každý týden (protože je zde mnoho podrazů a kopů při kterých se dře podrážkou o zem).

Největší problém je v současné době najít kvalifikovaného učitele. Věřte mi, že v Číně je mnoho "velmistrů", slavných wušu profesorů, kteří mají mnoho funkcí a postů v různých asociacích a komisích, ale kteří se k těmto funkcím dostali díky politikaření a ne díky schopnostem. Tito lidé pak učí za velké peníze, ale většinou to nestojí za nic. Normálně potřebujete tak pár let a hodně peněz, aby jste natrefili na nějakého skutečně schopného učitele.

Nebo budete mít takové štěstí jako já, ale věřte, že obtížnější část nastává až po přijetí.

Jméno Chou Jiao Fanzi je staré ne víc než 50 let, ale samotný styl je starý víc jak 1000 let. Původně byl tento styl znám pod jménem Jiu Zhi Zi ( Pěstní techniky 9 rodin). Byl vytvořen během dynastie Tchang, taoistickým mnichem jménem Deng Liang. Mnoho legendárních hrdinů čínské historie (Zhou Tong, Yue Fei, Wu Song, Lu Yun Yi) bylo známo pro svou nadpřirozenou sílu a zázračné bojové dovednosti. Většina z nich praktikovala právě Jiu Zhi Zi.

V mnoha částech Číny byl tento styl v různých dobách znám pod různými jmény - Yuanyang Tui, Shui Hu Quan,

Zhi Zi, Xia Quan, Ti Quan atd). Existuje mnoho pověstí a legend, které se ke stylu obsahujícímu mnoho kopů ze všech možných úhlů váží. Někteří jim věří, jiní ne.

Pravdou je, že Jiu Zhi Zi se skládalo z 18 technik kopů ve třech různých úrovních (tedy 54) obouma nohama - tedy celkem 108 různých kopů. Většina klasických stylů nepoužívá kopy výše než do úrovně kolene nebo pasu.

To se dá snadno pochopit, protože nemáte-li za sebou speciální trénink, je většina vysokých kopů v boji skoro nepoužitelná. Používání nohou je v Chuo Jiao hlavní útočnou technikou, ale bez dokonalého ovládání těla a technik rukou jsou tyto kopy v podstatě nefunkční. Je hodně lidí, kteří cvičí dlouhou dobu u dobrých mistrů, ale stále nejsou schopni používat tyto techniky v reálném boji.

Nikdo přesně neví, kolik má vlastně Chuo Jiao sestav. Je zde 6 - 9 forem starého Chuo Jiao. Tato skupina sestav se jmenuje Wu Tang Zi - válečné formy. Tato skupina krátkých sestav rozvíjí explozivní sílu kopů a rychlost.

Zacvičení těchto sestav většinou trvá jenom několik desítek vteřin až 1-2 minuty. Dále je zde skupina sestav zvaná Weng Tang Zi - intelektuální formy. Tato skupina se liší podle místa kde styl cvičí. Obsahuje širokou škálu sestav vypracovaných pozdějšími mistry nebo převzatých z jiných stylů (a časem přizpůsobených "atmosféře" Chuo Jiao).

Hlavně jde o Da Fanzi, Xiao Fanzi, Kao Zhanglian, Di Dang Quan, Cunshou Fanzi, Yangqing Fanzi a další.

Hlavní tři centra tohoto stylu lze nalézt v povinciích Dongbei, Hebei a v Pekingu. Pekingská podstyl je silně zpřízněn s Hebeiským. Pekingskou větev totiž založil Wei Laofang, který se učil v Hebei. V Pekingu byl Wei poražen Yao Zhenfangem z provincie Hubei. Wei se poté stal Yaouvým žákem. Yao uvedl Weie do starého Chuo Jiao a také ho naučil mnoho tajných technik klanu Yue ( Yue Jia Quan - styl klanu Yue) což byly především sestavy Cunshou Fanzi, Yangqing Fanzi a Kao Zhanlian .





Pro demonstraci bojové síly Chuo Jiao Fanzi přikládá překladatel životopis mistra Wei Zankui



V roce 1900 se spojili síly 8 velmocí ve snaze ovládnout Čínu za pomoci zkorumpované vlády dynastie Qing.

Jediný kdo jim stál v cestě byly nepočetné oddíli Yi He Tuan (čti jichetchuan), na západě známí jako "Boxeři".

Yi Hetuan byla lidová odbojová organizace složená z rolníků a řemeslníků. Ačkoliv oficiálně přijala vláda kapitulaci,

bylo mezi důstojníky a vysokými úředníky mnoho patriotů, kteří se odvážně zapojili v rámci tohoto hnutí do odboje proti cizincům. Jedním z nich byl Wei Zankui známý pod přezdívkou "Železné nohy" pro své smrtící techniky nohou.

Wei pocházel z Lixianu v provincii Hebei. Sloužil jako důstojník císařské armády a byl blízkým přítelem slavného bojovníka s kopím Liu Dekuana a jedním z 9 velkých bojových mistrů, kteří se k armádě přidali.

Po okupaci Tiencinu začali spojené armády 8 velmocí postupovat na Peking. To vyvolalo paniku a zděšení na císařském dvoře. 20.000 vojáků a 3000 členů Yi He Tuanu se vydalo vstříc cizineckým armádám.

U Tongzhou narazily čínské jednotky na předvoj aliančních armád a zahnaly ho na útěk.

Avšak když se přiblížili číňané k hlavnímu proudu cizinecké armády, dostalo mnoho důstojníků a vojáků císařské armády strach a tak celkem 15.000 vojáků uprchlo. Zanechali tak hlavního velitele Li Binghenga s 5000 vojáky a 3000 Yi Hetuany proti ohromné přesile. Navíc se čínské jednotky dostaly brzy do obklíčení, takže bylo jasné, že je jen otázkou času kdy budou zdecimováni. Wei Zankui byl mezi vojáky, kteří zůstali. Během bitvy mu brzy došla munice a tak se rozhodl, že se pokusí prorazit obklíčení. Věděl, že cizinci jsou dobří pouze se střelnými zbraněmi, ale že v boji na blízko tradičními zbraněmi nemají šanci. Wei a jeho muži tedy odhodili pušky a vzali si tradiční zbraně

(Kopí, šavle, meče, halapartny atd.). Weiova jednotka vzala nejvyšší důstojníky a vrchního velitele a chráníc je, probili se obklíčením. Wei a jeho kungfu bratr Liu Dekuan se pak ještě třikrát probili tam a zpět skrz kordóny obléhajících cizineckých vojáků a pokaždé vyvedli tolik mužů, kolik se jen dalo, ven z obklíčení.

Za svoji statečnost byl později Wei vyznamenán na císařském dvoře a styl který cvičil (Chuo Jiao Fanzi) mohl od té doby nést čestné jméno "Císařské Fanzi". Wei byl od přírody rebel a tak se stalo, že se pohádal s jedním členem císařovi rodiny a v souboji ho zabil. Za trest byl poslán do vyhnanství. Později byl omilostněn a vrátil se do rodného města. Odešel z armády a začal se plně věnovat učení bojových umění. Až do své smrti se pak vyhýbal jakýmkoliv soubojům. Zemřel začátkem 50. let ve věku 97 let. Zemřel poté, co se na něj zbortila zeď, když předváděl během demonstrace sílu svých technik.