Historie stylu Hung Gar

Styl jižního kungfu - Hung Gar je na západě znám pod různými jmény - Hung Kuen,

Hung men, Styl tygra a jeřába atd.. Styl je pojmenován po prvním patriarchovi stylu - Hung Hei Guenovi. Hung gar je syntézou původních šaolinských stylů. Jak je všeobecně známo existovaly dva hlavní šaolinské kláštery - Severní Šaolin ( Pej Šaolin) a Jižní Šaolin (Siu Lum).

Poslední převor Jižního chrámu, zenový mistr Gee Sim Sin Si byl znám jako veliký znalec bojového umění. Pomáhal založit slavných 36 komnat a 18 dřevěných mužů Luohan.

Gee Sim byl učitelem mnoha slavných bojovníků. Jedním z nich byl i Hung Hei Guen. V době kdy ukončoval svůj trénink, odhalily vládní úřady klášter Siulum jako středisko protivládních rebelů. Vládním agentům se podařilo přimět ke spolupráci jednoho ze starších mnichů - Ma Ling Yee ( podle některých zdrojů muž totožný s mnichem Bak Mei - zakladatelem stylu

Bakmei Pai). Zrádce prozradil tajný tunel do chrámu. Vládní komando vniklo do kláštera, ale přes velkou přesilu začali být vládní vojáci brzy tlačeni na ústup.. Stáhli se tedy zpět do tunelu a čekali na posily. V nastalém chaosu se podařilo několika mnichům utéct z kláštera.

Uprchlí mniši se rozptýlili do všech směrů. Léta pak byli pronásledováni tajnou policií.

Mezi mnichy, kteří uprchli byl i Hung Hei Guen. Uprchlí mniši byli během let postupně dopadeni a pozabíjeni. Toto pronásledováni řídil zrádný mnich Ma Ling Yee, který většinu z dopadených mnichů osobně zabil. Rok před tím než se situace uprchlých rebelů stala povážlivá, se Hung Hei Guen oženil s dívkou Fong Wing Chun, která dobře ovládala styl jeřába. Jen co byl jejich syn Hung Man Ting schopný tréninku začal ho Hung Hei vyučovat

svůj styl tygra. Jednoho dne byl však Hung vypátrán mnichem Ma a došlo k souboji.

Hung Hei Guen byl vynikající bojovník a mnoho mužů zabil jediným úderem. Mnich Ma Ling však ovládal umění "železné košile" (speciální schopnost nezranitelného těla ) a tak i přesto, že ho Hung několikrát zasáhl, souboj nakonec dovedl do zdárného konce a milého Hunga zabil. Mladý Hung Man Ting přísahal zrádnému mnichovi pomstu. Začal tvrdě trénovat otcův styl, ale navíc ovládl techniky jeřába, které ho naučila matka. Když dospěl vyhledal mnicha

Ma Ling Yee a v souboji ho zabil. Když Ma použil kung železné košile - vyrukoval Hung se speciálním úderem jeřába.

Protože byl Hung Man Ting stále ve spojení s rebelským hnutím musel se uchýlit do podzemí, kde také začal vyučovat. Jeho nový styl se postupně rozšířil tak, že se stal jedním z pěti hlavních stylů jižní Číny / Hung Gar, Mok Gar, Li Gar, Fut Gar, Choy Gar/.

Tak pokračovala linie z otce na syna - na Wong Tai - Wong Kai Ying - Wong Fei Hung.

Poslední dva jmenovaní se stali členy skupiny "10 jižních tygrů"(viz. Historie Šaolinu).

Jaké bylo překvapení obou zmiňovaných mistrů, když zjistili, že v této skupině už je jim neznámý mistr, který vyučoval také styl Hung Gar. Tato druhá línie Hungaru vycházela také z učení posledního opata Siulum Gee Sim Sina. Jeden z mistrů této línie uvedl Wong Fei Hunga do vnitřní formy Tid Sit Kuen ( sestava železné košile ).

Wong Fei Hung byl bezesporu nejslavnější postavou Hung gar. Byl velice schopným bojovníkem a zároveň vynikajícím lékařem. Po jistou dobu působil jako vojenský instruktor a stal se také šéfem kantonské policie. Jednoho dne došlo ke vzpouře přístavních dělníků v Hong Kongu. Wong byl napaden přibližně stovkou dělníků, kteří byli ozbrojeni tyčemi a železnými háky. Wong Fei měl dlouhou tyč a tak se vždy zastavil - bojoval - běžel - bojoval - běžel. To mu zachránilo život. Wong Fei měl mnoho žen a dětí. Po tom co byl jeho nejstarší syn zabit ganstery v ulicích Honk Kongu, rozhodl se, že žadné ze svých dětí nebude vyučovat bojovému umění. Wongova čtvrtá manželka Mok Gwai Lan byla mistryně stylu Mok Gar.

Wong Fei Hung měl stovky studentů. Dva z nich však byli nejlepší - Lam Sai Wing a Tang Fung.









Lam Sai Wing byl majitelem řeznictví. Trénoval od mládí hodně různých stylů hlavně však Lau gar a Choy Lee Fut. Jednoho dne vyzval Wong Fei Hunga k souboji. I přesto, že byl zkušený bojovník, byl záhy poražen hlavně díky technice zvané Mo ying guek (kop bez stínu).

Když Lam zjistil jak je Wong Fei Hung zručný poprosil hned o přijetí za žáka.časem se stal jedním z nejlepších Wongových žáků a sám vychoval stovky studentů / Chan Hon Chung, Wong Lee, Lam Jo/. Zároveň obohatil styl Hung Gar sestavou Lau gar a několika sestavami se zbraněmi.



Tong Fung byl vynikající bojovník a učitel. Pracoval jako ochranka v Kantonské opeře, která byla často napadána pouličními gangy. Jednoho dne napadla operu velká skupina gangsterů. Po tuhém boji museli šupáci ustoupit a vidouc, že nemají proti Tongovi a několika jeho žákům šanci, budovu zapálili, stím, že čekali před vchodem s připravenými zbraněmi. Tong se nakrkl

vyběhl ven, vyrval nejbližší stromek a s jeho pomocí se probil z obklíčení. Po tomto incidentu museli několik desítek gangsterů odvést do nemocnice ( případně na hřbitov ).

Tong se poté musel skrývat před pomstou podsvětí a tak radši přesídlil do Singapuru.



Chan Hong Chung se narodil v roce 1909 v Kwantungu. Stal se nejslavnějším žákem a později asistentem mistra Lam Sai Winga. Po několika desítkách let studia si otevřel soukromou školu

pro výuku bojových umění a lékařskou praxi. Tato škola se stala vyhlášeným centrem bojových umění a učilo zde mnoho slavných mistrů různých stylů.

Díky vysokému statutu v kungfu komunitě byl Chan často zván jako odborný poradce k natáčení kungfu filmů - tak se stal blízkým přítelem Jackie Chana, Sammo Hunga a dalších.

Chan Hong Chung založil Hongkongskou asociaci čínských bojových umění.

Zemřel v roce 1991.



Od šedesátých let našeho století se styl Hung Gar začíná šířit i do USA a Evropy.

Jeho komlexnost a nesporné bojové kvality z něj udělali jeden z nejcvičenějších čínských stylů.

Dnes najdeme kluby tohoto stylu snad všude na světě.

U nás se začal teto styl šířit díky sifu Hladíkovi a jeho škole začátkem devadesátých let.



Pro Hung Gar jsou charakteristické tyto aspekty:

1. Postoj jezdce nesoucího 1000 liber

Po letech cvičení, jsou cvičenci schopni zkombinovat sílu svalů kterou jim přineslo cvičení postoje jezdce se schopností uzemnit energii čchi. To z nich dělá nepohnutelné nebo dokáží unést několik set kilo.

2.Sam Sing - kryt tří hvězd

Tato technika dělá vysoce odolné předloktí proti poranění.

3.Mo Ying Gueh - kop bez stínu

4. Kui Sau - mostové ruce

Zvláštní cvičení dávající rukám velikou sílu a pevnost ( slavný Hung Gar mistr Tit Kiu Sam byl schopný udržet na každé natažené ruce člověka )

Technická kostra je tvořena těmito sestavami :

1. Gung Jie Fok Fu Kuen - Zdolání tygra

2. Fuk Hok Sueng Ying - Tygr a jeřáb

3. Tiet Sien Kuen - Železná košile

Dále jsou sestavy, které byly přidány později a doplňují technický arzenál:

Mui Fa Kuen - Švestkový květ

Lau Gar Kuen - Pěst klanu Lau

Deep Jeung - Motýlí dlaně

Sup Ying Kuen - Pět zvířat a pět prvků

Muk Yan Jong - sestava na dřevěném panákovi

Techniky se zbraněmi jsou vyučovány v těchto formách:

Hao Jie Kwun - Tyč opičího krále

Lau Gar Peng - Tyč rodiny Lau

Pek Kua Do - Šavle ničící nástrahy

See Gar Cheung - Kopí rodiny See

Wu Diep Do - motýlí nože

Chun Choi Dai Do - Halapartna jara a podzimu

Tiet Sien - železný vějíř

Tong Siew - bronzová flétna

Gee Sau - dýka



Trénink v tradiční Siu Lum škole začíná cvičením tří základních dovedností.

První je umění postojů - hlavně pak Ma Bu - postoj jezdce. Druhou je cvičení Mostových rukou. A třetí je nácvik generování síly použitím boků. Po této fázi přecházejí žáci k výuce speciálních kombinací pohybů a k základnímu používání tyče. Toto má dva účely - správné používání boků a výuka práce obou rukou dohromady.

Po ukončení této etapy se začíná s výukou sólových forem. První je sestava zvaná zdolání tygra nebo sestava Mui Fa Kuen. Zároveň je vyučována tyč opičího krále.

Po zvládnutí sledu pohybů se vyučují jednotlivé aplikace, což má studentovi pomoci s vizualizací boje během cvičení forem. Vizualizace je kritickým bodem tréninku.

Vyšší fáze je pak řešení sebeobranných a bojových situací. Poslední je výuka útoků na vitální body. Správný postup by se dal vyjádřit "stát se formou a jít za formu"

Výuka forem staví čtyři pilíře bojovníka:

1 - zdraví

2 - sebeobranu

3 - filozofii

4 - studium umění



Základní formy stylu Hung Gar



Gung Jee Fok Fu Kuen - Zdolání tygra

První sestava systému Hung Gar. Její kořeny sahají do kláštera Siu Lum - zhruba do

18. století, kdy opat Chih Shan Sim Si upravil původní Sil Lum Fok Fu přidáním osmi nových sekcí. Silné a graciézní pohyby jsou esteticky spojené v kompaktní celek. Celkem obsahuje 250 pohybů. Dva hlavní aspekty jsou - Mostové ruce (ruce - mosty ) a zvláštní zvuky vydávané v souladu s určitými pohyby, které slouží k zesílení výdeje vnitřní energie.

Fu Hok Seong Ying - Tygr a jeřáb

Bezesporu nejpopulárnější sestava stylu ( možná jižních stylů vůbec ). Byla vytvořena Wong Fei Hungem koncem devatenáctého století. Na původní malou část vytvořenou Hung Hei Guanem narouboval, již postarší Wong všechno své vědění, které za celý život nasbíral, jak z bojových umění, tak z filozofie a tradiční medicíny / zvláště pak teorii Yin a Yang, teorii pěti prvků, teorii sedmi hvězd, cvičení 12 rukou - mostů a speciální techniky Chin Na- páky/.

Je tu také slavný "Kop bez stínu ". Mnozí Hung Gar mistři říkají, že tato sestava je spíš samostatný systém. Obsahuje přes 300 pohybů. Zvláště sekce s typickými technikami tygra a jeřába mje velice populární a stala se součástí závodní sestavy Nan Quan.

Tit Sin Kuen - Železná košile

Cílem této sestavy je vycvičit tělo tak, aby bylo na povrchu tvrdé jako skála a uvnitř pružné.

Kořeny sestavy sahají až k opatovi Chih Shanovi. Mniši netrénovali pouze bojové dovednosti (vnější bojové schopnosti), ale věnovali se i speciálním technikám, ve kterých se energie koncentruje na povrch těla. Zvláště pak v nohách a rukách. Jeden z opatových žáků - Kwok Yan se na tyto techniky specializoval a pokračoval v jejich rozvíjení. Své znalosti předal Leung Kwanovi, který díky těmto technikám získal ohromnou sílu a jeho ruce a nohy byly jako ze železa. To mu pomohlo v mnoha soubojích. Postupně si získal přezdívku Tit Kiu Sam - strom ukovaný ze železného mostu. Mnoho bojovníků prohrálo a chtěli se naučit tuto techniku.

Tyto vědomosti však byly předávány jen v okruhu nejbližších žáků a přátel.

Postupně se stala tato sestava součástí základní výbavy většiny Hung Gar škol a směrů.

Mui Fa Kuen - Švestkový květ

Je jedna ze začátečnických sestav. Název symbolicky naznačuje, že se bojovník učí bojovat ve všech směrech. Techniky jsou jednoduché, ale velmi praktické. Obsahuje základní kopy,

údery , bloky a pohyby nohou. Také jsou zde základy "rukou - mostů".

Lau Gar

Je formou - stylem slavné herecké rodiny Lau. Do první poloviny devatenáctého století byla přísně tajena pouze pro úzký okruh rodinných příslušníků. Obsahuje pokročilejší techniky jako např. úder Fénixovo oko.

Deep Jeung - Motýlí dlaně

Jméno symbolicky naznačuje, že jde o krásnou sestavu plnou půvabných pohybů.

Obsahuje složité kopy a techniky boje na zemi. Proti ostatním sestavám je poměrně krátká.

Sup Ying Kuen - 5 zvířat a 5 prvků

Byla přidána do systému koncem 19. století mistrem Wong Kai Yingem. Jde o přechodný stupeň mezi bojově orientovanými sestavami a formou železné košile.

Začátek sestavy obsahuje techniky čchikongu, konec techniky tygra a jeřába, ke kterým je přidán ještě had a leopard. Dále jsou zde techniky pěti prvků - železo, dřevo, voda, oheň a země.

Klíč k použití těchto technik je v schopnosti analyzovat a porozumět jejich tvořivým a destruktivním cyklům.