Liang Shou Yu



Je pět hodin ráno. Starý pán Zhi Xiang si zavazuje ceremoniální pás - což je signálem pro 6 letého Lianga, aby vstal a začal se svým každodením tréninkem. Soustředí se na různé body na těle a silně dýchá. Za chvíli je jeho tělo celé červené. Po dvou hodinách začíná se cvičením sestav a technik pod vedením svého dědečka Liang Zhi Xianga - známého sečuanského mistra wušu a čikongu železné košile. Celých následujících deset let, den po dni tvrdě trénuje pod přísným dozorem svého dědy a někdy otce - tak jak velí rodinná tradice.

V 17 letech nastupuje na Jihovýchodní národní univerzitu, aby studoval Biologiii. Po večerech dochází do blízké Čengduské tělovýchovné univerzity, aby zde trénoval wušu a gymnastiku.

Přesto, že nebyl regulérním studentem univerzity, brzo byl pro svůj nekompromisní přístup ke cvičení používán jako předcvičující asistent. Nakonec byl jmenován regulérním cvičitelem univerzity a stal se členem oficiálního wušu týmu města Čengdu.

Jeho zanícení ve wušu ho často vedlo k testování svých bojových schopností v okolních školách. Kdykoliv našel někoho kdo ho porazil, nebo velmi dobře bojoval učil se od něj.

Soutěžil v mnoha soutěžích, jak v sanšou (sportovní volný boj s boxerkama), tak i v sestavách a vyhrál mnoho zlatých medailí. Časem rozšířil svoje působení na soutěžích ještě o zápas (šuai čiao) a tlačení rukou (tui šou).

Počátkem 50 let dokončil vysokou školu a rozhodovalo se kam půjde učit.

Protože měla jeho rodina "špatnou politickou historii", byl Liang přidělen jako učitel do zapadlé chudé vesničky. Liang žil a pracoval s vesničany, bydlel v malém domku a ve volných chvílích vyučoval děti čist a psát a zároveň je také učil wušu. Mnoho z těchto dětí se později stalo wušu instruktory v policii a armádě. Liang však nezapomínal ani na vlastní trénink. Snažil se využívat zemědělské činnosti jako součást svého tréninku.. Například kamenný mlýn, který normálně roztáčelo několik lidí, roztáčel Liang sám, aby si pocvičil zakořenění a koordinaci rukou a nohou. Když chtěl navštívit nejbližší 90 km vzdálené město, šel zásadně pěšky nebo běžel. Vesničané ho proto přezdívali "Malé nohy, které umí létat". Po dvou letech působení ve vesnici začala kulturní revoluce. Přesto, že byl Liang mezi vesničany velmi oblíben, nevyhnul se kritice a pronásledování ze strany rudých gard. Aby chránil sebe, svou rodinu a vesnici, sestavil a vytrénoval z vesničanů ochranou jednotku. Několikrát bojoval o holý život.

Liangova domobrana neunikla pozornosti úřadů. Za nějaký čas byla vyslána speciální úderná skupina, aby Lianga zatkla. Liang se rozhodl utéct, protože mu bylo jasné, že by skončil v nějakém lágru. Vzal si pár nejnutnějších věcí, deštník a spolu s dvěmi dalšími učiteli odešel z vesnice. Za vesnicí na ně však už čekali gardisté. Když procházeli okolo, vyskočili gardisté ze křoví a začali útočit na Lianga ozbrojeni tyčemi a noži. Liang nezaváhal ani chvíli. Vykryl vpravo, deštníkem bodl doleva, nakopl vpředu stojícího do břicha a gardistou, který se ho snažil chytit ze zadu mrštil o zem. Takto boj chvíli pokračoval, až ležela většina gardistů na zemi. Zbylí dostali strach a utekli. Liang pak putoval po okolních městech a skrýval se u přátel. Dozvěděl se, že někteří gardisté se kterými se utkal skončili v nemocnici s těžkými zraněními a že úřady vyslali vojenskou jednotku se samopaly, aby ho zatkli (případně zastřelili). Liang putoval během kulturní revoluce od městu k městu a skrýval se před policií. Zároveň však tuto situaci využil k návštěvám mnoha slavných mistrů.

Po skončení kulturní revoluce se poměry změnily a Liang se mohl vrátit do vesnice kde působil jako učitel. Brzy ho však vyhledali úředníci kvůli jeho vyhlášeným znalostem wušu a byl požádán, aby působil jako trenér Sečuanského odboru tělesné výchovy.

Během soutěží se Liang setkával úpo večerech s kolegy trenéry z celé Číny a vyměňovali si zkušenosti.

Během tohoto počátečního trenérského působení byl několikrát vyzván místními renomovanými mistry na testovací souboj.

(Běžný zvyk sloužící k otestování nového mistra či učitele místními wušu kruhy).

Nikdy však neprohrál a s většinou vyzyvatelů se později spřátelil. Jednou byl vyzván vyhlášeným mistrem, jenž byl znám svými strašlivými útoky prsty (byl schopný prorazit skořápku kokosového ořechu nebo rozseknout kámen malíčkovou hranou). Liang znal jeho schopnosti, proto se k soupeři co nejrychleji přiblížíl a speciální metodou Xiaoyao z emeiského Šuai Čiao ho shodil na zem. To se stalo několikrát - až zmíněný mistr uznal, že byl poražen. Po souboji se z nich stali přátelé. Poražený mistr pak vychvaloval Lianga v sečuanských wušu kruzích, což značně přispělo k jeho široké oblibě jako trenéra.

V roce 1978 byl vyhlášen nejlepším trenérem Sečuanu. V roce 79 byl nominován do skupiny 17 trenérů, kterým byla udělena cena nejlepšího trenéra Číny. Pravidelně byl zván na všechny významější utkání jako rozhodčí. Ještě ve 40 letech soutěžil za provincii Sečuan a vyhrál titul "Celočínský grand šampion" (i když v té době byl nejstarším závodníkem na soutěži).

Jako trenér se specializoval na Sanšou, Šuaičiao a vysoce náročné akrobatické sestavy.

V roce 1981 navštívil příbuzné v USA a během této návštěvy mu bylo skupinou žáků nabídnuto místo trenéra kanadského národního wušu týmu. Liang přijal a s celou rodinou se přestěhoval do Kanady. O pár let později se s kanadským národním týmem zůčastnil mezinárodního turnaje v Xianu v Číně. Jeho svěřenci získali celkově třetí místo.

Další rok jeho tým získal druhé místo na celočínském turnaji v Tianjinu, kterého se účastnili tými z 27 zemí světa ( první byli číňané).

Úspěchy Liangova týmu neušly médiím. Liang se začal objevovat v novinách a TV.

V roce 1989 se sešli jeho nejbližší přátelé a žáci z Číny, USA a Kanady a založili IWSD - Mezinárodní asociaci bojového umění ( Internacional Wushu Sanshou Dao ).

Mistr Liang pořádá semináře po celém světě. Od šedesátých let do dnes prošlo jeho rukama přes 10 000 žáků. Je supervizorem více jak 20 národních a profesionálních wušu organizací v Číně i ve světě. Vydává výukové videokazety a knihy - např Emei Bagua Zhang, Xiaochao Fast Wrestling, Hsing-I Quan atd.