Velmistr Pan Qing Fu



Velmistr Pan, přezdívaný "Železná pěst", se stal jedním z nejslavnějších současně žijících mistrů wushu díky péči 15 různých renomovaných učitelů. Prožil dětství ubohého venkovského sirotka na čínském venkově. Ochrana vlastního života a života jeho kamarádů v chaotické době po světové válce určila mladému Panovi osud bojovníka. Ovládat bojové umění znamenalo přežít. Získané schopnosti dokonale využil na svém prvním turnaji, kde demonstrací svých schopností doslova ohromil všechny zůčastněné. Stal se díky této události členem provinčního profesionálního wušu týmu a kvalifikoval se tak na Národní šampionát.

Zde začala jeho dráha neporazitelného závodníka.

Záhy po dokončení studia se stal profesorem na univerzitě a své působení na soutěžích odsunul na druhou kolej. V šedesátých letech byl vládou požádán, aby pomohl policii při vyhledávání a zatýkání těžkých zločinců a mafiánů. Brzy dostal přezdívku "Gangbuster -

krotitel gangů" a to hlavně díky tomu, že osobně zatkl 23 nejhledanějších zločinců.

Většinu z těchto zločinců zneškodnil svou železnou pěstí nebo použitím velice tvrdých pák.

Poté co ho ředitel policie viděl v akci, rozhodl se jmenovat Pana vrchním instruktorem sebeobrany pro policejní a speciální jednotky. Na konci kulturní revoluce se stává Pan Qing Fu nejmladším z deseti nejvyšších rozhodčí pro wušu. Poté odchází do Hunanu, aby pozvedl zdejší provinční profi tým. V Hunanu se narodil předseda Mao Ce Tung a tak se očekávalo, že bude tento tým vítězit, ale většinou končil na posledních místech . Pan dostal za úkol tuto situaci změnit. V rekordním čase dokázal dovést tento tým k vítězstvím v národních turnajích.

Po návratu ze zahraničí, kde vedl promo tým wushu je povolán do Tianjinu, kde zakládá profesionální wushu tým a během 13 měsíců z něj vybuduje jedno z nejlepších družstev v zemi.

Během svého trenérského působení dostáva mnoho ocenění - Příkladný trenér, Zlatá medaile za vynikající trenérskou práci, Certifikát nejlepšího wushu trenéra atd..

Přispívá také k rozšíření idolu šaolinských mnichů svou spoluprácí při natáčení filmu "Klášter Šaolin" jako ředitel bojové choreografie a herec.

Po natočení polodokumentárního filmu "Železo a hedvábí" (běželo i v ČT) odchází do Kanady. Zde se díky tomuto dnes již kultovnímu snímku stává jedním z nejvyhledávanějších učitelů bojového umění. Postupně natáčí vedle své učitelské práce ještě dva další filmy - Talons of the Eagle a Last to Surrender.

Po udělení čestného doktorátu natáčí dokument - Tajemství bojovníkovi síly, kterým se stává známým i mezi lidmi, kteří se nezajímají o bojová umění.

V roce 1998 je oceněn časopisem Black Belt zahrnutím do tzv. seznamu "Síně slávy" bojových umění.

Jeho životopis v tomto časopise končí větou :

Mistr Pan Qing Fu není jenom bojovým umělcem- on je ztělesněním bojového umění.