Rozhovor s mistrem stylu Babu Tanglang Quan - Jamesem Sunem .

Mistr James Sun začal svůj trénink bojových umění v 6 letech, pod vedením mistra 3. generace Tanglang - Wei Hsiao Tanga. Později se sám stal mistrem 4. generace Babu Tanglang (styl Osmi kroků kudlanky nábožné) a doktorem orientální medicíny. V 70 letech získal 5 titulů šampiona ve full - kontaktu. Díky těmto úspěchům byl žádaným instruktorem armádních a policejních složek v Azii, Evropě, Austrálii a nakonec v Americe, kde také zakotvil. Ve Spojených státech

se rozhodl standartizovat systém Babu Tanglang, rozdělit úrovně pomocí systému pásků a obleků.

Celkově pak přizpůsobil styl výuky západnímu pojetí sportovních škol.



AM.: Jakým způsobem jste v mládí trénoval ?

JS: začal jsem, když mi bylo šest let. Nejprve základy, zvláště pak postoje. To bylo plně v souladu s ideou, že má li strom vyrůst hodně vysoko, musí mít hluboké a pevné kořeny. Začal jsem v dětské třídě mistra Wei Hsiao Tanga. Wei byl blízkým přítelem naší rodiny, takže často přicházel k nám domů a trénoval mě individuálně, takže jsem dělal mnohem větší pokroky než moji spolužáci.

Každé ráno jsem od 5 - 7 cvičil základní Qigong a strečing. Pak snídaně a do školy.

Po škole úkoly a od 3 - 7 odpoledne hlavní trénink. Každý trénink obsahoval nácvik jednoduchých pohybů, sestav a nových pohybů. S postupem doby nás mistr stále víc a víc zatěžoval, takže jsme nakonec dělali třeba několik tisíc žabáků. Brzo jsem zůstal u mistra jenom já. Myslím, že nás Wei tak extrémně zatěžoval, aby poznal odhodlanost a trpělivost svých žáků.



AM: Jak pokračoval trénink a jak jste byl stár, když jste začal cvičit pokročilejší fázi Tanglang?

JS: bylo mi 13, když mě Wei začal uvádět do bojových aspektů stylu. Od individuálních sestav k dvojsestavám, ve kterých šlo o nácvik reakcí a čistých aplikací v boji. Když jsem se stal zručnější,

začali jsme zcela náhodně přecházet z jedné dvojsetavy do části některé jiné. To sloužilo k rozvinutí pozornosti a spontánosti. Když byl Wei s mými pokroky spokojen, začali jsme se cvičením

lepivých rukou (chi sao). Postupně jsme se dostávali dál od sebe a začali jsme s pomalým volným bojem až k plnému fullkontaktu.

V dnešní době se začíná s bojem moc brzy. Dává to sice lidem zkušenost, ale postrádají senzitivitu a správné reakce, které jsou nutné k efektnímu využití tradičních technik.



AM: Kdo byl vaším sparingpartnerem při přípravě na závody ?

JS: V té době otec najímal kluky z ulice, aby se mnou trénovali. Vždycky něco přes hodinu na mě útočili všemy možnými způsoby a já se bránil a zkoušel si nové techniky.

Protože každý reagoval trošku jinak, byla to vynikající škola.



AM: Čím jiným vás ještě mistrr Wei inspiroval ?

JS: Málem mě dohnal k šílenství, když mi neustále říkal co dělám špatně. Říkal: "nikdy nebudeš dobrej, když budeš línej". To mě popohánělo k tvrdší práci. Byl skoro jako můj otec, hodně ode mne očekával a já se snažil abych ho nesklamal.



AM: Jaký je váš oblíbený aspekt Tanglang Quan, například boj nebo Qigong ?

JS: V Tanglang nevidím žádné oddělené aspekty. Vše je kompetní a vnitřně spojené. Nic není důležitější nebo méně důležité. Vše musíte spojit do celku. Žádné oddělené části. Je to jako tělo v pohybu. Potřebuješ chodidla, nohy i mozek. Nemůžeš to rozdělit. Není to o nějakých speciálních dovednostech, je to o tom stávat se bojovým umělcem.



AM: Jaká je vaše oblíbená zbraň ?

JS: Moji specialitou je bič. Cvičím s ním od 14 let. Původně byla tahle zbraň používána na dobytek.

Je přes 10 stop dlouhý a má nůž zabudovaný na konci rukojeti. Je to zbraň určená na dlouhou vzdálenost, ale dá se s ní bojovat i na blízko (zachytit a pořezat). Začínal jsem trénovat na jablcích, která jsem srážel z kůlu. Tak jsem si trénoval přesnost a preciznost. Mistr Wei často demonstroval rozšvihávání jablek z hlavy dobrovolníků.



AM: Stalo se že by se netrefil ?

JS: Ne.



AM: Co ze systému dělá kompletní systém ?

JS: V kompletním systému jsou vnitřní i vnější aspekty. Kompletní systém neučí jenom jak bojovat, ale i jak uzdravovat. Yin a Yang musí být vyvážené. Kompletní systém obsahuje techniky pro všechny vzdálenosti a způsoby boje a vnitřní stránku výuky. Vnitřní nauka vyrovnává vnější. Zdravotní aspekty vyrovnávájí bojové. Systém může být efektivní a nemusí být notně kompletní, ale časem se většina stylů uzavře "do kruhu" (tedy stane se kompletní). Různé aspekty se postupně sbíhají do celku, který nakonec ale není poze sumou těchto aspektů, stane se z něj něco víc.

Ba bu Tang Lang je kompletní už čtvrtou generaci. To nám umožňuje pochopit věci, které ostatní styly ještě nerozvinuly.



AM: Když jsou dva kompletní styly, co je odlišuje ?

JS: Principy a teorie. Bojové styly jsou si většinou velmi podobné. Rozdílné je čím začínají a kam až se pomocí nich dá dojít. A samozřejme také tím jak aplikují techniky.



AM: Znáte ještě nejaké jiné kompletní systémy ?

JS: Slyšel jsem o generaci mistrů Choy Lee Fut vyučujících v Austrálii. Jiné styly neznám, ale to je spíš tím, že jsem je nějak zvlášť nevyhledával. Vím že dřív jich bylo dost, ale nezkoušel jsem zjistit jestli stále ještě linie mistrů pokračují. Ve 40. A 50. letech 20 století mnoho mistrů zemřelo ve válkách a komunistických lágrech. Mnoho učitelů také přestalo přijímat žáky a zemřeli aniž by předali své znalosti dál. Některé styly byly bastardizovány a zředěny díky modernizaci a komercionalizaci. A to je skutečně smutné.



AM: Jak se liší hybrid jako je Tang Lang, který je seskládán z 18 různých stylů od moderních hybridních stylů ?

JS: Rozdíl je v době a v situaci, která je potřeba k takovému úkolu. Dnes, kdyby ses chtěl pořádně naučit dohromady Jiujitsu, Karate a Taekwondo, nestačí ti na to celý život. Nikdo dneska neobjetuje celý svůj život, aby se dostal opravdu hluboko. Většina se naučí jenom techniky a teoretické principy. I když se takhle naučí 20 stylů, stejně nebudou schopni vytvořit něco skutečně převratného a originálního. Styl Tang Lang byl vytvořen v době kdy se blížil konec dynastie Ming a zemi zachvacovali barbaři. Wang Lang byl podle naších legend s otcem v Šaolinu. V té době se do Šaolinu, jakožto centra odboje, stahovalo mnoho mistrů. Wang langův otec měl mezi těmito mistry význačné postavení. Mladý Wang byl velmi talentovaný a tak ho učilo 17 mistrů najednou.

Každý vybral principialní sestavu a techniky, které se odlišovaly od ostatních. Na těchto základech pak Wang Lang vytvořil styl Kudlanky nábožné.

Když dnes někdo bude vyrůstat od mala mezi několika mistry různých stylů, kteří ho naučí to nejlepší a podstatné z jejich umění, může samozřejmě časem vytvořit něco skotečně dobrého.

AM: Co cítíte jako svůj přínos bojovým uměním?

JS: Pamatuji se jak jsme začínali budovat bojovou scénu v USA. Zněnil jsem strukturu výuky.

Přestal jsem vyučovat individuálně a začal jsem s vyučováním ve větších skupinách. Technologie výuky byla už kompletní. Nebylo nic co bych mohl přidat. Jediné co jsem přibral ke klasické výuce byl Lví tanec. Je to tradice. Máme staré tradice , ale občas musíme vytvořit nové, které budou novým generacím k užitku. To je traké to, proč jsem začal budovat Mantis Mountain.



AM: Co je to Mantis Mountain ?

JS: Mantis Mountain (Kudlančí hora) bude centrum, kam budou přicházet bojovníci, aby zde mohli na čas žít a trénovat svá těla a mysl. Bude to můj odkaz budoucím generacím, aby měli místo, kde mohou rozvíjet svou humanitu. Čína má Šaolin, my budeme mít Mantis Mountain. Mělo by to sloužit jako centrum všech škol a jako centrum pro mladé lidi, kteří mají problémy. Mnoho mladých lidí dělá špatné věci. Ztratili směr, kterým by se měli v životě ubírat. Chceme jim umožnit, aby jim bojové umění poskytlo prostředky jak žít svůj život šťastně a plně. Používání síly nezmění lidské bytí. Jediná možnost je dát lidem pomůcky díky kterým se mohou změnit zevnitř ven.



AM: Myslíte, že když se lidé učí bojové umění, mění to nějak podstatně jejich charakter ?

JS: Bojové umění může zásadně pozitivně změnit charakter. Zpočátku se mnoho lidí učí protože mají strach a chtějí se naučit bojovat. Postupně začnou komplexněji chápat fungování těla a mysli.

V bojových uměních často musíš bojovat. Někdy prohraješ někdy vyhraješ. Učíš se nebát se neúspěchu a dělat všechno co nejlépe. Učíš se jak se ovládat. Všechny tyhle věci tě osobně mění.

Důležité je, aby tě učitel neučil jenom jak kopat a bouchat, ale také jak dobře žít.

Bojové umění je nejlepší cvičení co znám. Zlepšíš si zdraví a zároveň se naučíš jak se zdokonalovat.



AM: Co by jste poradil lidem, kteří začínají s bojovým uměním?

JS: Bojová umění jsou v základě stejná. Odlišují se pouze teoriemi a tím jak aplikují techniky.

Nepřecházejte ze školy do školy. Naučíte se tak mnoho verzí základních technik. Každý styl má vlastní pohled a způsoby, ale srdce boje je stále stejné. Jediný způsob jak poznat jestli je styl dobrý nebo ne, je cvičit ho od začátku do konce. Můžete se ptát - jak poznáte dobrého učitele, ale to záleží víceméně na štěstí. Někteří učitelé učí jenom tři sestavy a říkají, že v nich je všechno. Žáci jsou pak spokojení. Jiní učí mnoho a říkají, že je ještě víc věcí, které je třeba se naučit. Žáci pak chtějí stále něco nového. Každý učitel je jiný a má jiné metody Záleží na štěstí na koho natrefíte.