Pa Kua Chang mistra Wang Shu-China - rozhovor s Huang Chin-Shengem
(převzato z Pakua Journal, přeložila a upravila K.V.)

Huang Chin-Sheng žije ve městě Chuanghua na Taiwanu. Profesí je tzv.
"Chieh Ku" (čínský Osteopat-léčí kostní onemocnění). Studoval vnitřní styly bojových umění
spolu s Wang Shu-Chinem, od roku 1955 do roku 1981, kdy Wang zemřel.
Tento rozhovor uskutečnil v červnu roku 1991 Huangův student Kent Howard.

Kdy jste začal studovat bojová umění?
Když mi bylo 19 let, bylo to roku 1955. Komise pro volný čas města Chuanghua tehdy dala
dohromady třídu 30 studentů a pozvala jako učitele Wang Shu-China. Každý den jsme se
shromažďovali ve městě na vršku, kde se cvičilo Pa Kua. Třída vytrvala několik let,
dokud zbylo jen málo studentů, takže pro Wanga už nemělo smysl podstupovat dalekou
cestu z Taichungu. Někteří z nás proto začali jezdit za Wangem.
Pamatuji si, že to tehdy bylo velmi drsné. Mý spolužáci a já jsme vstávali ve čtyři hodiny ráno,
abysme stihli vlak do Taichungu. Chodili jsme do parku, kde Wang Shu-Chin vyučoval.
Dorazili jsme okolo páté a hodinu sami cvičili. Wang přicházel okolo šesté hodiny ranní.
Pak jsme společně praktikovali zhruba do snídaně a pak se vrátili zpět na vlak,
tak abychom včas stihli práci.

Co jste se od Wang Shu-China naučil?
Začínali jsme s postoji z Chan Chuangu (Zhan Zhuang) a s Tai Chi, pak jsme začali praktikovat Pa Kua
a nakonec Hsing-I. Studenti začínali s Chan Chuangem proto, aby získali klid a zakořenění.
Díky Tai Chi se naučili cítit svůj střed a proudění energie.

Naučil jste se od Wanga všemu?
(Smích) Mylím, že jsem se naučil tak jedné čtvrtině. Jeho umění bylo velmi obsáhlé a hluboké.
Tehdy bylo studium vnitřních stylů mimo můj zájem, spíše jsem je praktikoval kvůli
zdravotním účinkům. Nikdy jsem nezamýšlel, že budu učit a proto jsem se nezajímal o vše,
co věděl. Například mě tehdy moc nebavilo Hsing-I, mnoho z tohoto umění mi uniklo.
Je to škoda, protože mnoho z Wangových bojových schopností vycházelo právě z Hsing-I.

Řekněte nám něco o Wang Shu-Chinovi a jeho učitelích.
Wangův učitel byl Chang Chao-Tung z provincie Hebei. Chang byl velmi známý pro své
dovednosti v Pa Kua a Hsing-I. V podstatě vynalezl pohyb, kterému se v Hsing-I říká
"blesková pěst".Wang si svého učitele velmi cenil. Měl ještě mnoho jiných,
ale nikdy o nich nemluvil tak jako o Chang Chao-Tungovi.

S kým jste se tady na Taiwanu ještě přátelil?
Kromě Wangových přátel to bylo s Chen Pan-Lingem, který učil Tai Chi a Pa Kua a
s Chang Chun-Fengem, dalším Pa Kua a Hsing-I učitelem. Wang a on bývali "pa pai hsiung ti"
(pokrevní bratři).

Wang Shu-Chin také učil v Japonsku že?
Ano. Cestoval po Japonsku, aby se dozvěděl něco o jejich bojovém umění. Mnohokrát byl vyzván
na zápas a nikdy nebyl poražen. Japonci si neuměli poradit s jeho "měkkostí"
a kruhovými pohyby. On však nebyl měkký v pravém slova smyslu. Mnoho karatistů a dokonce i
západních boxerů otestovalo jeho žaludek, všichni však bezvýsledně. Mnohokrát Japonsko
navštívil a dokonce zde založil i školu.

Řekněte nám něco o stylu Pa Kua, který jste se naučil od svého mistra.
Vedle všech základních cvičení, jsme se učili sestavu 8 proměn a Pa Kua Lien Chang
(64 přímých dlaní). Poté jsme se věnovali sestavě Pa Kua Yu Shen (Plovoucí tělo).
Pa Kua Yu Shen Chang je starší a dost pokročilá forma. Spolu s tím jsme cvičili s různými
zbraněmi. Nechci však moc klást důraz na formy, protože Wang byl především vynikající
bojovník. Zdůrazňoval praktické využití umění.

Můžete nám osvětlit některé základy umění Pa Kua?
Je to především chůze. Používáte určitý druh kroků, které rozhodně nejsou podobné normální chůzi.
Pohyb vychází z oblasti kříže. Skoro jako kdyby měl někdo ruku na vašich zádech
a tlačil vás dopředu. Měli byste nechat poklesnout své čchi (energii) a hýbat se vpřed za
určitým účelem. Neexistují žádné nahodilé kroky. Každý krok, který v pohybu uděláte,
by měl být schopen vyvést soupeře z rovnováhy. Vždy, když můj učitel praktikoval Pa Kua
a dostal se s někým do kontaktu, bylo jasné, že mohl být jeho soupeř kdykoliv sražen k zemi.
V chůzi dozadu nebo dopředu nebo v protáčení nejsou žádné nadbytečné a přechodné pohyby,
každý pohyb by měl být buď útok nebo obrana. V otáčení byste neměli jen tak umístit nohu
nebo jí vytáčet z úhlu nebo z kolena, otáčení by mělo vždy vycházet z boků.
Pokud vytočíte bok, noha bude přirozeně následovat.

Co je nejobtížnější ve výuce Pa Kua?
Pro mě je to lo kung ( pád do prázdnoty). Pa Kua praktikující je jako tajfun v mikrokosmu.
Oko i tan tien jsou klidné a prázdné. Všechny pohyby rotují okolo, přesto nejsou nikdy
ničím rušeny. Silná energie, obklopující oči nebo oblast kříže je hnací silou pro ruce,
více než cvičencova vlastní ramena. Ruce i nohy jsou dány do pohybu díky otáčení pasu.
Pokud soupeř zaútočí , vy uděláte lo kung a necháte ho spadnout do prázdna.
Jeho vlastní setrvačnost ho porazí. Já sám jsem malý a pokud použiji svou sílu proti silnějšímu
protivníkovi, bude to jako bych udeřil vejcem o skálu.
Je lepší vlákat skálu do svého středu a nechat jí spadnout do prázdného prostoru.
V Pa Kua existují určité pohyby, využívající dostředivou sílu. Nechají soupeře spadnout dovnitř,
směrem k vašemu středu tak, aby mohl být následně vystřelen ven odstředivou silou
pohybu. Tento druh pohybu můžete najít ve Wang Shu-Chinově jednoduché proměně.
Pamatuji si, že když jsem poprvé začal studovat vnitřní styly, Šaolinští boxeři se vysmívali
mé formě, protože jim připadala moc "měkká". Jeden z nich ke mně v zápase vyslal tvrdý úder,
který jsem bez přemýšlení nejdříve absorboval a pak ho vyslal zpátky.
To byl můj první opravdový pocit použití prázdnoty (lo kung).
Byla to tehdy legrace! Několik z mých spolužáků se přihlásilo do soutěže,
pořádané Šaolinskými boxery, po jen šestiměsíčním tréningu s Wangem.Všichni ve svém prvním
zápase lehce zvítězili. Šaolini byli zklamaní a změnili pravidla: žádné kroky dozadu.
Naši studenti se tedy drželi na zemi a používali techniky tuishou, což bylo vše co jsme
tenkrát uměli, avšak stále jsme vyhrávali. Nakonec změnili pravidla ještě jednou: žádné tuishou.
Poté jsme neměli mnoho šancí, protože to bylo vše co jsme se do té doby naučili.
Ale tehdy jsme začali opravdu oceňovat vnitřní styly a Wangovu smysluplnou výuku.

Jaké to bylo, učit se u Wang Shu-China?
Bylo těžké, dostat se hluboko. Většina studentů získala jen povrchní vědomosti. Jeho Tai Chi,
Pa Kua a Hsing-I byly vyučovány velmi vědecky. Například učil 6 principů ,
které ovládaly všechny vnitřní styly: Li Hsin Li (odstředivá síla), Hsiang Hsin Li
(dostředivá síla), Kuan Hsing (setrvačnost), Wu Chi Pi Fan (když něco dosáhne své krajní
meze, musí se to zas vrátit), Ti Hsin Hsi Li (gravitace nebo zakořenění), Hsin Hsin Hsiang
Ying (dokonalé souznění -těla a mysli). Jediný způsob jak pochopit tyto principy,
je trpělivý příklad a vytrvalé cvičení.

Kromě toho, že jste učitelem bojových umění, jste také praktikující Chieh Ku doktor.
Učil jste se Pa Kua, aby jste si zlepšil svou znalost "Chieh Ku " nebo to bylo naopak?

Začínal jsem s obojím ve stejnou dobu, ale neučil jsem se jedno pro druhé. Ačkoliv citlivý
cvičenec Pa Kua, se může praktikováním 8 proměn dobře seznámit s fungováním kostí,
vaziva a kloubů. Může také předcházet různým zraněním a dokonce sám sebe léčit.

Byl Wang Shu-Chin zběhlý v Chieh Ku?
Většina učitelů bojových umění zná alespoň něco málo z Chieh Ku. Ale můj učitel byl o moc lepší
ve znalosti bylinek a jejich léčivých účinků. Uměl velmi dobře diagnostikovat a poté předepsat vhodnou medicínu.
Já jsem se naučil Chieh Ku od jednoho Taiwanského doktora v Changhua.

Málo lidí si uvědomuje, že Wang Shu-Chin byl jedním z vůdců náboženského hnutí.
Můžete nám o tom něco říci?
Wang byl hlavním vůdcem hnutí "I-Kuan Tao". On a někteří lidé z pevniny byli hnací silou a
rozšiřovali hnutí na Taiwanu a v Japonsku.

Slovník popisuje I-Kuan Tao jako "nezákonné náboženské tajné společenství v Číně"
Nějaký komentář?
Národní vláda a většina vlád v posledních sto letech, byla vždy celkem nervózní z I-Kuanských
taoistů. K hnutí patřilo mnoho vlivných osob. Málo lidí zná Wangovu roli,
protože byl důvod tajit to. Tehdy bylo značné množství členů pronásledováno. Teď už je jen málo případů,
ale jako vždy, je tu dost nedorozumění.

Možná nám teď můžete něco málo vysvětlit. Co je to vlastně I-Kuan Tao?
I-Kuan znamená stálý a Tao znamená cestu. I-Kuan Tao je spíše filozofie, nežli náboženství.
Protože věříme, že všech 5 hlavních náboženství (Buddhismus, Taoismus, Konfucianismus, Islám a Křesťanství)
jsou jen rozdílná vyjádření stejného všeobecného a stálého Taa a protože říkáme,
že každé náboženství je stejně dobré a pravdivé, byli jsme hanobeni a pronásledováni
následníky každého z nich.
Po mnoho dynastií byli I-Kuan Taoisté učeni moc nevystrkovat hlavu nebo by jim mohla být sťata.
Proto jsme dostali nálepku "tajná společnost". I-Kuan Tao zdůrazňuje mír a harmonii mezi
všemi lidmi, což je nyní nebezpečný pojem.

Můžete svou filozofii také aplikovat do vnitřních stylů?
Absolutně. I-Kuan Taoisté vždy používají taoistický princip vnitřních cvičení. Věříme,
že ta tso (meditace vsedě) je základní pro rozvoj ching chung (sedící střed).
Bez vnitřního klidu nemůžete ovládat vaše emoce nebo vaší akci. V podstatě je ta tso důležitější
v rozvoji Pa Kua schopností než chan chuang. A vlastně není nic zvláštního,
co musíte udělat, prostě jen klidně sedět a vyprázdnit svou mysl. Je to tak lehké a proto to
nikdo nedělá. Každý očekává, že všechno je příliš komplikované a nedosažitelné. Jaká škoda!
Máte to všechno na dosah ruky.

Měl Wang Shu-Chin následovníka?
Jestli myslíte někoho, kdo převzal titul Mistr, tak ne. Nikdo, koho bych si byl vědomý.
Ačkoliv bylo mnoho velmi dobrých studentů, kteří byli kompetentní učit. Wangův nejlepší student,
kterého jsem znal, byl můj představený Chang I-Chung. Jeho Pa Kua, Tai Chi a Hsing-I byly
excelentní. Před mnoha lety odešel učit do USA. Naneštěstí jsem s ním od té doby ztratil kontakt.
Ale i zde na Taiwanu, je spousta praktikujících, kteří jsou také docela dobří. Jeden takový muž se jmenuje Wang Fu-Lai.

Máte nějaké rady pro cvičení Pa Kua?
Přísné dodržování 6 principů vnitřních systémů. Vaše praktikování by mělo být I-Kuan od začátku
do konce. Udržujte klidný střed a učte se lo kung. Nechte svou sílu vzrůst z oblasti kříže.
Dovolte pasu, aby vedl ruce a boky aby zvedaly nohy. Meditujte jak vsedě, tak i
vestoje. Pohyby vycházejí z kříže, skoro jakoby někdo měl ruku na vašich zádech a tlačil vás
dopředu. Měli byste nechat poklesnout svou čchi (energii) a pohybovat se za určitým účelem.
Neexistují žádné nahodilé chaotické pohyby.

Proč máte tak málo studentů Pa Kua?
Protože je velmi těžké učit a chápat. Když je někdo dobře koordinovaný, forma může být naučena
celkem jednoduše. Ale mnoho lidí necvičí dost k tomu, aby opravdu pochytili ten správný pocit.
Je frustrující vidět lidi s něčím začít a vidět je to nedokončit.
Většina studentů má tendeci pokračovat dál v Tai Chi, protože se dá cvičit ve velké skupině
lidí s mnoha přáteli. Když denně cvičíte a relaxujete v postojích, je celkem snadné naučit
se podstatu. Pa Kua je však odlišná. Je jen málo lidí, kteří jí praktikují.
Pohybujete se ve vyčerpávající chůzi a je jen několik pohybů, které opakujete stále dokola.
Mnoho studentů, kteří se nedokážou uvolnit a být klidní, často nerozumí základním principům
v intuitivním způsobu cvičení. Nemůžete se jen "protancovat" formou, musíte jí cítit.
Musí to být I-Kuan.

Jaké vnitřní bojové umění považujete za nejtěžší?
Pokud myslíte pochopit ho a dělat ho opravdu dobře, pak musím říci Tai Chi.
Pokud neproniknete do Tai Chi, můžete zkusit Pa Kua. Pokud nepochytíte Pa Kua,
můžete vyzkoušet Hsing-I. Pokud nechápete Hsing-I, potom se domnívám, že je tu vždy ještě Shaolinská pěst.

Myslíte si, že začátečníci by měli začít se Hsing-I?
Myslím, že Hsing-I vás skvěle naučí využít svá záda k úderu. To je velmi často využíváno
i v Pa Kua. Ale mnoho studentů, kteří začínají s Hsing-I, používají při praktikování až moc síly.
Je to proto, že pohyby vypadají rychle a silově pro někoho nepoučeného,
kdo nepřestává napínat své svaly. Stále si myslím, že nejlepší start pro studenty je Tai Chi.
Musíte se naučit relaxovat, nechat proudit energii a lo kung .
Roku 1960 začal Wang Shu-Chin navštěvovat Japonsko, aby zde vyučoval bojové umění a filizofii
I-Kuan Tao. Opakovaně dokazoval v demonstracích, jak silné agresivní útoky karatistů,
mohou být jednoduše poraženy prostým úhybem nebo absorbováním úderu.
Pa Kua používá právě tento způsob boje. Když mě lidé vidí praktikovat,
myslí si, že to nic není. Prostě jen nějaký starý muž tancuje v kruhu.

Také jste byl mnohokrát v Japonsku, že? Byl jste tam kvůli stejnému důvodu jako váš učitel?
Ano, ale v menší míře. Mám v Japonsku mnoho studentů Chieh Ku a bojových umění.
Také jsem samozřejmě šířil filozofii I-Kuan Tao. Bez I-Kuan nebo stálého něměnného účelu,
nemůžete pochopit podstatu Pa Kua nebo jiné disciplíny. Tao každé disciplíny musíte cítit intuitivně.

Měl jste někdy v úmyslu napsat knihu?
Vlastně jsem jednou jednu napsal. Byla o mém vyučování Tai Chi. Dokončil jsem text a
dokonce jsem měl i udělané fotografie, pak jsem však od projektu upustil. Prostě si nemyslím,
že bych mohl opravdu dobře popsat pocity při cvičení pouhými slovy.
Jak vysvětlit vnitřní energii? Jak popsat pocity jejího proudění? Jak popsat pocit propojení těla a ducha?.