Taiji Tanglan Quan - "Pěst velkého nekonečna kudlanky nábožné"



Název taiji nemá v tomto případě nic společného s populárním měkkým stylem. Taiji je taoistický výraz pro nejzazší, neomezenou skutečnost. Jde o prvotní stav, ze kterého se vydělují aspekty Yin a Yang.

V rámci tohoto stylu je toto slovo chápáno jako vyjádření původnosti nebo originality.

V některých oblastech je tento styl znám také jako Meihua Tanglang.

Prvním známým mistrem tohoto stylu byl v polovině 18 stol. Li Bing Xiao. Podle jedné z legend se tento styl naučil při jedné cestě na jih, na které doprovázel svého otce. Schodou okolností se během cesty nachomítl k převozu jednoho z nejnebezpečnějších rebelů jihu. Všiml si, že je tento muž vážně nemocen a tak využil svých doktorských schopností a vyléčil ho. Rebelovi se podařilo později z vězení uprchnout a o několik měsíců později zajklepal na Liovo okno. Aby se mu odvděčil začal ho učit svůj bojový styl. Li byl velmi nadaný a tak si velmi brzy všechno zapamatoval. Rebel poté odešel a už se nikdy víc neukázal.

Li se stal později velmi slavným bojovníkem - známým jako Li Ergou (Li "dva háky"), díky své speciální zahákavající technice (Oulou Cai). Ke stáru se vrátil do svého rodného města Laiyangu a vyučoval zde své umění. Laiyang se pak stal centrálním sídlem tohoto stylu po několik generací. Nejlepším žákem mistra Li byl Zhao Zhu, známý též jako Zhao Qilu. Pocházel z vesnice Da Chishan. Jako malý slyšel mnoho o mistrovi Li a tak, když dostatečně vyrostl, poprosil ho o přijetí za žáka. O Zhaovi se vypráví několik historek, které demonstrují jeho schopnosti.

Jednoho večera seděl v meditaci, se zavřenýma očima a do místnosti se mu vloupal bandita.

Když si všiml, že v místnosti někdo sedí, ihned na něj zaútočil. Mistr Zhao použil několik malých pohybů jednou rukou a aniž by otevřel oči, hodil banditu pod postel. Ten byl tak šokován, že tam až do rána bez hnutí ležel.

Když už byl mistr Li velmi stár, rozhodl se navštívit jedno nedaleké město. Zhao se nabídl, že bude mistra doprovázet. Když dorazili k řece, která byla pokryta tenkou vrstvičkou ledu, řekl mistr Li Zhaovi, že je ještě jedna věc, kterou se nenaučil. Šlo o umění zvané "vlašťovka přelétává řeku". Pak se rozběhl a zlehka přeběhl řeku. Zhao musel zůstat na druhém břehu. Mistr Li na něj ještě zavolal, že až se vrátí, tak ho tomuto umění naučí. Bohužel během návštěvy zemřel a tak se umění Qinggongu (lehkého těla) v Taiji Tanglang navždy ztratila. Zhao měl dva žáky. Svého syna - tato rodová linie stylu se udržuje dodnes. A Liang Xue Tianga, známého též jako Liang Shu Pu (1810 - ?). Liang pocházel z vesnice sousedící s Laiyangem.

Po přijetí za žáka k mistrovi Zhao poměrně rychle ovládl kompletní styl. Říká se, že aby si rozvinul silné nohy a dobré zakořenění, cvičil některé sestavy pod vysokým stolem. Byl znám pro svojí rychlosta silné údery. Při jednom souboji, kdy byl vyzván bojovníkem z jiné školy, ho zabil hned prvním úderem.

Byl od té doby znám též jako "Liang železná pěst". Živil se jako ochranka. Také často navštěvoval různé slavné mistry, aby se zdokonalil. Nějaký čas vyučoval bojové umění v Pekingu.

Ke stáru vstoupil do služeb jednoho bohatého šlechtice. V tomto období také přišel o oko, když bránil zásilku zlata proti 36 těžce vyzbrojeným banditům. Od té doby byl znám také jako Jednooký Liang.

Když už byl hodně stár, usadil se a věnoval se pouze výuce a popularizaci stylu Tanglang. Protože byl široko daleko vyhlášený bojovník, neměl nikdy nouzi o žáky. Sepsal tři knihy, ve kterých popsal všechny aspekty Taiji Tanglang. Říká se, že jednoho dne ve velmi pokročilém věku, vyšel ven na dvůr, zacvičil si sestavu, vešel zpět do domu a zemřel. Dva z jeho žáků byly pro historii stylu podstatní

Jiang Hualong (1855 - 1924) a Song Zide. (1955 - 1935). Song pocházel z bohaté rodiny a Jiang z chudé.

Přesto byli oba od mládí blízcí přátelé. Nejprve studovali opičí styl (Hou Quan), později vstoupili do učení k mistrovi Liangovi. Jiang hualong byl velmi talentovaný a později často dával najevo, že už se nemá co naučit. Mistr Liang se rozhodl, že ho napraví. Napsal dopis jednomu svému staršímu žákovi a požádal Hualonga, jestli by ho nedoručil. Když si starší žák dopis přečetl, velice se rozzuřil a vyzval Hualonga na souboj. Pak ho strašně zmlátil, takže Hualong nakonec s pláčem utekl zpět k Liangovi.

Ten ho přívítal slovy "Podívej se na sebe, jsi velký mistr a přesto si prohrál. Od té doby trénoval Hualong trpělivě a bez připomínek. V té době bylo zvykem, že kompletní styl mistr předal pouze jednomu, či dvoum studentům. Ostatní žáky učil pouze základy a jednu sestavu. Jednoho dne se stalo, že byl Jiang Hualong vyzván na souboj nějakým vojenským důstojníkem, a i přes své dovednosti prohrál.

Byl tak frustrován, že se spolu se Song Zhidem rozhodli klečet před mistrovými dveřmi tak dlouho, dokud mistr nesvolí naučit je kompletní styl. Po dlouhém přemlouvání a slibu, že se o něj budou ve stáří starat a

že mu postaví dům, mistr Liang souhlasil. Vyučoval je formou 1 rok - 1 sestava. Oba přátelé tak časem dosáhli vysoké úrovně bojových schopností. Každý z nich si otevřel vlastní školu. Dohromady sepsali velký manuál Taiji Tanglang. Song Zhide také vytvořil několik nových forem, které později převzali i jiné školy kudlanky nábožné. 8 jejich žáků dosáhlo mistrovské geniality. Tato skupina byla známa jako

Badadizi - 8 velkých žáků. 5 z nich vyučovalo ve 30- tých letech bojové umění ve městě Laiyang.

Mnoho současných mistrů studovalo u některého z těchto pěti.

Jedním z nejlepších žáků této skupiny učitelů a obecně uznávaná hlava 6. generace byl Wang Yushan

(1892 - 1976). Od mládí cvičil pod vedením svého dědečka , slavného bojovníka Song Yun Tonga, Přízemní box (Ditang Quan). Vyrostl z něj vysoký a silný muž, který byl už 16 letech uznávaným bojovníkem. Jeho otec se znal s mistry Songem a Jiangem a tak k nim jednoho dne mladého Wanga uvedl.

Wang si chtěl starého Songa vyzkoušet a tak navrhl cvičný boj na 10 kol. Nevydržel však ani do konce třetího kola. Byl uměním starého pána tak okouzlen, že se rozhodl požádat o přijetí za žáka.

Kombinace dohledu dvou vynikajících mistrů, píle a přirozený talent umožnili Wangovi, aby už ve 25 letech ovládl veškeré nuance stylu. Jeho umění dosahovalo hranice perfekcionizmu. Nakonec si také vzal

dceru mistra Songa. Song ho také vyzval, aby složil "závěrečnou zkoušku" - což bylo putování po vyhlášených školách a vyzývání slavných bojovníků. Wang všechny souboje vyhrál.

V roce 1933 se zůčastnil 1. provinční bojové zkoušky - což byl obrovský turnaj v hlavním městě provincie Šantung. Tento turnaj trval 8 dní a účastnilo se ho na 400 zápasníků. Boje probíhaly bez časového omezení a bez ochraných pomůcek. Wang se probojoval do finále, kde nastoupil proti synovi guvernéra.

V jednu chvíli už byl guvernérův syn jasně poražen, ale jeden z rozhodčích byl napojen na guvernérovu rodinu a zápas neukončil (myslel, že se guvernérův syn ještě zmátoří a zvítězí). Wanga to nakrklo a tak v zápalu boje použil speciální techniku "spojené lokty". Guvernérova syna vynesli polomrtvého z ringu a později zranění podlehl. Wang byl vyhlášen vítězem a byl ihned nominován na 2. provinční zkoušku.

Po turnaji se vrátil domů a věnoval se výuce žáků. Ve 40. letech přesídlil do města Qingdao, kde vyučoval až do smrti. Wang Yushan patřil k nějvětším bojovým mistrům 20. století. Vychoval mnoho později slavných mistrů - syny Wang Yuanqiana a Wang Yuanlianga, dále Liu Baomina, Wang Dejuna,

Liu Guotanga a Zhang Shousana.

Wang Yuanqian (1934-2002) syn Wang Yushana byl další velkou postavou wušu 20. století. Jeho život a dílo je zaznamenáno v Encyklopedii mistrů čínského bojového umění.

Díky jeho žákům se umění Taiji Tanglang dostalo do 3. tisiciletí.



Technická skladba stylu Taiji Tanglang Quan:

Výuka stylu je založena na 6 tradičních aspektech - základních cvičeních, formách bezezbraně, formách se zbraněmi, dvouformách, Qigongu a cvičení boje (Guoshou).

V základních cvičeních jde o ovládnutí osmi postojů a speciálních dovedností - například :

1 krok tři údery, 5 úderů, kop mandarínské kachny, kop sekerového břitu či sekání pěti znaků.

Sestavy jsou následující:

Bengbu (drtivý krok), Luanjie (chaoticky spojené), Qiduan Zhaiyao (7 sekcí základů), Meihua Lu

(forma švestkového květu), Zhaiqi Yaoshou (nejdůležitější metody rukou), 8 loktů a Mishou (tajné ruce).

Vyučují se zbraně - šavle, meč, tyč a kopí.